Mexický naháč

« zpět na seznam plemen

Originální název	Xoloitzcuintle
Číslo FCI	234

Mexický naháč: Odvození názvu a historie

Mexický naháč, neboli Xoloitzcuintle (často zkráceně "Xolo"), je jedno z nejstarších a nejvíce pozoruhodných plemen psů na světě. Název Xoloitzcuintle vychází z nahuatlských slov "Xolotl", jméno aztéckého boha, a "itzcuintli", což znamená pes. Toto plemeno má tedy kořeny hluboko ve starověkém Mexiku, kde bylo považováno za svatý symbol a spojující článek mezi smrtelníky a bohy. Vztah k těmto psům byl tak specifický, že se věřilo, že dokážou svým majitelům pomoci při přechodu do posmrtného života.

Charakteristika a vzhled

Mexický naháč je nejvíce známý pro svou téměř úplnou absenci srsti, což je výsledek genetické mutace. Mimo tohoto typického znaku se ale jedná o plemeno velmi rozmanité, a to jak ve velikosti, tak ve vzhledu. Existují tři různé velikosti Xolo - malý, střední a velký, jejichž hmotnost se může pohybovat od cca 5 kilogramů až po více než 20 kg. Navzdory absenci srsti mají někteří jedinci kratičké chlupy na hlavě, tlapách nebo špičce ocasu. Kůže může nabývat různých odstínů, od černé přes hnědou až po bronzovou.

Jedním z nejvýraznějších znaků plemene je jeho vysoká inteligence a citlivost. Xolos jsou velmi loajální vůči své rodině, ale mohou být opatrní nebo dokonce odmítaví vůči cizím. Jejich temperament vyžaduje pevné, avšak laskavé vedení. Díky své inteligenci jsou velmi učenliví a dokáží excelovat ve výcviku a psích sportech.

Zdraví a péče

Absence srsti u mexického naháče znamená, že vyžaduje specifickou péči, což zahrnuje pravidelné čištění kůže, aby se zabránilo vzniku podráždění nebo infekcí. Tito psi také trpí větší citlivostí na extrémní počasí – před slunečními paprsky jsou chráněni pouze tenkou vrstvou kůže, naopak v chladném počasí mohou snadno prochladnout. Zdravotně je plemeno považováno za poměrně robustní s očekávanou délkou života mezi 12 až 15 lety. Navzdory poměrně dobrému zdraví je však důležitá pravidelná veterinární péče a genetické testy na možné dědičné choroby.

Kulturní význam

Mexický naháč je více než jen plemeno psa; je to živoucí symbol mexické kultury a historie. K jeho popularitě jak v Mexiku, tak v zahraničí přispívá nejen jeho neobvyklý vzhled, ale také jeho hluboké kořeny v mexické mytologii a historii. Xolos byli často zaznamenáni v umění a literatuře starých civilizací, což zdůrazňuje jejich důležitost a respekt, který jim byl po staletí věnován.

Bezsrstost xoloitzcuintlů měla pro staré Mexičany zvláštní význam. Věřili, že tato vlastnost pozitivně ovlivňuje lidské zdraví a dokonce je schopna léčit různé neduhy, jako jsou revmatismus a astma, prostě tím, že je k sobě pes přitulí. Ačkoliv vědecký základ těchto přesvědčení může být diskutabilní, není pochyb, že Mexický naháč má na svou rodinu pozitivní terapeutický vliv, a to i dnes.

Toto plemeno, známé svou fascinující historií, neobvyklým vzhledem a milující povahou, si zaslouží pozornost a obdiv. Jeho schopnost překlenout propast mezi historií a současností, kulturu a člověka je mimořádná. Mexický naháč tedy není jen psím společníkem, ale také klíčem k porozumění bohatému dědictví Mexika a jeho lidí.